Přestože je dokázáno, že se psi dokážou pomocí některých zařízení naučit mluvit se svým pánem, a tedy chápat význam slov (kniha How Stella Learned to Talk od Christiny Hunger), pojďme se podívat spíš na to, jak psi komunikují mezi sebou. Taková komunikace je totiž u psů na denním pořádku, a pokud se tyto signály naučíme číst, velmi nám to usnadní život. Psi mezi sebou totiž mluví velmi jasnou řečí, kterou si už na dálku řeknou, jakého jsou rozpoložení a jaké úmysly mají. Bohužel málo lidí tyto signály čte, a tak si chování psů interpretují po svém, a to mnohdy špatně.
Vzpomínám si na paní, která šla po chodníku se svým psem proti mně a mému psovi. Její pes jí šel spořádaně u nohy a při pohledu na mého psa si olízl čumák. Pro mě a mého psa to byla jasná zpráva o tom, že pes přichází s dobrými úmysly a rád se s námi seznámí, ale s mým psem jsme dál pokračovali nerušeně po naší straně chodníku. Bohužel panička si silným trhnutím za vodítko psa narazila na nohu a tahem vodítka směrem nahoru ho na něm škrtila. Pes se tak vůči mému psovi ocitl v nevýhodné situaci. Nemohl totiž dýchat, svobodně se pohybovat a případně se ani bránit, kdyby mu nakonec přece jen od nás hrozilo nějaké nebezpečí. Pes tedy aspoň v rámci dusivého chrčení, jak lapal po dechu, začal cenit zuby a štěkat, aby mému psovi dokázal, že se bránit umí. A přitom to bylo celé tak zbytečné. Bohužel jeho majitelka má svou neznalostí psí komunikace pravděpodobně za to, že její pes na všechny psy štěká, protože je nemá rád, přitom jen nedostal šanci projevit přirozené chování.
Všímejte si tedy, když jdete se svým psem proti jinému, jak se pes jdoucí proti vám tváří. Jde přímo proti vám, je naježený, tedy dělá se větší, má zvednutý ocas a upřeně hledí vaším směrem nebo se pohybuje lehce bokem, ocasem spokojeně pohupuje a občas sklopí oči a olízne si čumák? V prvním případě pes jasně ukazuje svou převahu a odhodlanost pustit se do potyčky s vaším psem. V druhém případě pes jasně signalizuje, že přichází s dobrými úmysly.
Pokud se vám stane tato situace, kdy jdete se psem proti jinému psovi na vodítku, vždy si psa přistavte k sobě tak, abyste byli vy mezi oběma psy. Ideální by bylo, kdyby toto udělal se svým psem i člověk jdoucí proti vám, ale to nelze očekávat. Tím, že nenecháte psy jít přímo proti sobě, můžete předejít potyčce. Navíc vy mezi psy tvoříte psychologickou bariéru. Psi na sebe při chůzi ale mohou vyslat tzv. konejšivé signály, a tak si sdělit, že nemají chuť se do jakékoliv potyčky pouštět.
Jaké existují konejšivé signály psů?
Pes se nekouká přímo, ale mírně klopí zrak či odvrací pohled nebo dává celou hlavu stranou. Pes si může olizovat čumák – toto je jen mžik, ale je dobré se na tento signál zaměřit, je velmi požívaný. Olizování čumáku si můžete všimnout například při focení psa, psi to totiž nemají v lásce. Stejně tak můžete zaznamenat zívání, a to opět při focení nebo v jiné, pro psa nepříjemné situaci. Když je pes bez vodítka nebo na dlouhém vodítku, obvykle k vám nepřijde napřímo, ale obloukem. Problém je, když je na krátkém vodítku a jde po chodníku naproti jinému psovi, ale to jsme si vysvětlili výše.
Mezi další konejšivé signály patří značkování a očichávání okolního prostředí s letmým sledováním druhého psa. Když psi přijdou blíž nebo jeden z nich k druhému přiběhne, tak ten submisivněší strne, otočí hlavu na druhou stranu nebo se k druhému psovi otočí zadkem. Štěňata se často otáčí na záda a odhalují tak druhému psovi své břicho, tedy svou nejzranitelnější část těla. Submisivní psi těm dominantnějším také olizují tlamu.
Jak můžete využít konejšivé signály vy?
Když na psovi vidíte, že je nervózní, nahlas si zívněte. Pro psa je to signál, že vy jako páníček jste v pohodě a není tak důvod se čehokoliv bát.
Když se psem trénujete povel sedni nebo povel lehni, nenaklánějte se k němu, raději trochu pokrčte kolena nebo si k psovi stoupněte mírně bokem. Pokud chcete, aby k vám pes přišel, opět se k němu postavte mírně bokem a nenaklánějte se k němu. Zvýšíte tak pravděpodobnost, že k vám skutečně přijde.
Pokud vás konejšivé signály psů zajímají více do hloubky, pak vřele doporučuji knihu Konejšivé signály od norské trenérky psů Turid Rugaas.
